Pojem whistleblowing označuje proces rozkrývání nekalých praktik a protizákonného jednání v určité organizaci na základě informací od whistleblowera (oznamovatele). Whistleblowerem může být každý, kdo se dostane do styku s nekalými praktikami a protizákonným jednáním v organizaci a tyto informace oznámí příslušné osobě pověřené k přijímání těchto oznámení.
V roce 2019 byla přijata Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 o ochraně osob, které
oznamují porušení práva Unie. Důvodem pro její přijetí se stalo zajištění ochrany oznamovatelů před
odvetnými opatřeními ze strany subjektů, kteří se dopouštějí protiprávního jednání. Zakotvená
ochrana oznamovatelů má za cíl přispět k podávání oznámení bez obavy oznamovatelů z odvetných
opatření ze strany organizací. Na druhou stranu umožňuje organizaci vypořádat se s oznámeními bez
zásahu státních orgánů, což je v případě citlivých témat zřejmá výhoda.
Jste soukromá společnost s více než 50 zaměstnanci? Zadavatel veřejných zakázek dle zákona o zadávání veřejných zakázek? Tak se na Vás bude vztahovat zákonná úprava whistleblowingu a jste povinni zavést tzv. vnitřní oznamovací systém. Nečekejte a nevystavujte se riziku uložení pokuty a naplňte požadavky zákonné úpravy s naší aplikací.
Whistleblower může oznámit prakticky cokoliv. Příslušná osoba je povinna prověřit oznámení a v případě, že se bude jednat o oznámení spadající do působnosti zákona, tak navrhne opatření k nápravě nebo předejití protiprávního stavu ve vztahu k oznámení. Do působnosti zákona spadají oznámení ohledně protiprávního jednání, přičemž příkladem takového oznámení jsou různé formy úplatkářství, nezákonné manipulace s veřejnou zakázkou, pochybení v oblasti GDPR a mnoho dalších.
Pokud povinná osoba neumožní podat oznámení oznamovateli prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému, tak jí hrozí pokuta do 1.000.000 Kč nebo 5 % z čistého obratu.
S pojmem whistleblowingu jsme se mohli setkat již v druhé polovině 20. století, a to zejména v USA. V Evropě však tento pojem začal rezonovat až přijetím směrnice Evropské unie 2019/1937 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie z října 2019. V České republice se pak o whistleblowingu stále více mluví ve spojení s připravovaným zákonem o ochraně oznamovatelů. Tento zákon počítá s povinností zřídit tzv. vnitřní oznamovací systém, prostřednictvím kterého bude oznamovateli umožněno oznámení podat, tak aby se vyhnul odvetným opatřením.
Dle aktuálního připravovaného znění zákona se povinnost zřídit vnitřní oznamovací systém bude vztahovat na společnosti s více než 50 zaměstnanci. Účinnost zákona se předpokládá v červenci roku 2023. Připravovat se na whistleblowing se však vyplatí již nyní, a to zejména subjektům, které vstupují do smluvních vztahů s orgány veřejné správy (např. při zadávání veřejných zakázek), které obchodují s partnery ze členských států Evropské unie, nebo působí v exponovaných oblastech.
Bude se na Vás vztahovat povinnost zřídit oznamovací systém ve Vaší organizaci? Vyzkoušejte naši Poctivou aplikaci a přesvědčte se o její funkčnosti. Neváhejte nás kontaktovat ohledně bližších informací.
Nejste si jistí, že se na Vás bude vztahovat povinnost zřídit oznamovací systém? Ozvěte se nám a my Vám rádi poskytneme dodatečné informace.
Nebude se na Vás povinnost zřídit oznamovací systém vztahovat? I tak můžete mít zájem na zlepšení firemní kultury ve Vaší organizaci. Neváhejte nás kontaktovat a dozvědět se více.
© 2024 Poctivá Společnost.